Média se zajímají o názory prezidentských kandidátů na různá témata: koncesionářské poplatky, slevy na jízdné pro důchodce apod. O většině těchto otázek přitom prezident nerozhoduje. Je ale důležité se ptát, jaké hodnoty prezident reprezentuje, protože od toho se bude odvíjet,

a) jakými lidmi se v Kanceláři prezidenta obklopí,

b) jaké typy osobností bude jmenovat do Bankovní rady ČNB

c) jak spravedlivé bude jmenovat soudce Ústavního soudu atd.

Shrnuji tedy 10 klíčových zásad, které jsou inspirovány Masarykem, Komenským, Husem a dalšími
osobnostmi, které mě inspirují.

NEBÁT SE

William Wallace, statkář, který ve 13. století bojoval za nezávislost Skotska povzbuzoval své spolubojovníky takto: „Synové Skotska, … přišli jste bojovat jako svobodní. A jste svobodní. Život ve strachu by nebyl životem. S hrdostí můžete říct svým nepřátelům: Můžete si vzít naše životy, ale nikdy ne naši svobodu“. Máme dnes v naší zemi politiky se srdcem jako Wonder Man nebo Wonder Woman?

NEKRÁST

Stát má občanům v první řadě zajistit ochranu před zločinci. V této roli stát po pádu komunismu opakovaně selhal. Zůstala nepotrestána řada zločinů privatizace. Listina základních práv a svobod stanovila, že co není zákonem zakázáno, je povoleno, ale naši zákonodárci již nedotáhli zejména ve finanční legislativě zákazy podvodných transakcí. Nechci, aby se kradlo v Lesní společnosti Lány ani jinde ve státě.

NELHAT

Nápis na naší prezidentské standardě „Pravda vítězí“ je inspirován Janem Husem bojovníkem za pravdu, svobodu a důstojnost. Hus by dnes možná ke slovům Masaryka doplnil: „Nelhat, neslibovat nesplnitelné.“ Pokud Vám nějaký politik slibuje vyšší důchody, nižší daně, litr benzinu za 25 Kč a hlídání domácích mazlíčků v době dovolené, nedávejte mu, prosím, svůj hlas. Dělá si z Vás legraci.

PŘEVZÍT ODPOVĚDNOST

Je příjemné poslouchat, když Vám někdo říká: „Stát se postará“. Kdyby někdo z politiků upozorňoval: „Stát se (ze závazků) pos…“, možná bychom se pohoršili, jak nekorektně mluví o naší drahé vlasti. Faktem ale je, že z hlediska odpovědnosti je lepší dát důvěru lidem, kteří preferují, aby stát šetřil, než těm, kteří jej ženou ke krachu.

POSÍLIT NEZÁVISLOST

Komenský ve své knize „Štěstí národa“ zdůrazňuje, jak je pro prosperitu země důležitá nezávislost, jak je klíčové, aby se o zásadních věcech rozhodovalo co nejblíže občanům. Jaká je dnes realita? Má větší moc Evropská komise nebo obecní zastupitelstvo? Jak moc je naše země nezávislá v legislativní oblasti, když přes 60% zákonů vychází ze směrnic a nařízení EU? Budu usilovat o to, aby se klíčové pravomoci přenesly z úrovně EU zpět na národní státy.

CHRÁNIT ČESKOU KORUNU

Jedna z oblastí, kde jsme nezávislí, je měnová politika. Važme si toho, že máme českou korunu a nenaslouchejme těm, kteří povídají o tom, jak to bude pohodlné, až budeme mít (jen) euro. Vlastenectví se nevyznačuje tím, že by posuzovalo na prvním místě ekonomickou výhodnost. Ale i lidé, kteří mají peníze na prvním místě, by měli dobře počítat, jestli je pro nás výhodné zbavit se symbolu naší státnosti Koruny české. Většina státu eurozóny je zadlužená v průměru 2 krát více, než Česká republika.

MOUDRÁ SPRÁVA NAŠICH ZDROJŮ

„Náš“ bankovní systém je v rukou velkých zahraničních bank, ročně z této země odtékají desítky miliard korun. Janu Amosi Komenskému, Bedřichu Smetanovi a asi ani Tomáši Baťovi by se nelíbilo, že někteří politici (prospěcháři) udělali z „Naší vlasti“ Prodanou nevěstu. Najděme poctivé a odpovědné správce, založme třeba Českou investiční banku a přesuňme aspoň část našich peněz do banky, která bude podporovat české projekty, české podnikatele typu Tomáše Bati. Právě tento podnikatel nám může být příkladem v tom, že zakládal podnikové banky a nespoléhal se na pomoc bank cizích.

NEPROMARNIT NOVOU ŠANCI

Necháme-li se inspirovat projekty typu „Milostivé léto“ (odpuštění nesmyslně vysokých úroků z dluhů u veřejných institucí) a přeneseme-li princip „dávat novou šanci“ i do jiných oblastí, může to uvolnit velký potenciál v oblasti vzdělávání, vědy, kultury i podnikání. Řada našich občanů je v dluhovém nebo ekonomickém otroctví. Naše země je (zdá se) v otroctví nadnárodních korporací. Na příkladu Řecka jsme mohli vidět, jak to vypadá, když se nějaký stát dostane do otroctví dluhů. Řecko se ale bankrotu vyhnulo. Dostalo novou šanci. Česká republika má také novou šanci. Po 13,5 letech předsedáme Radě EU. Můžeme se stát lídrem potřebných změn. Potřebujeme si ale uvědomit, že náš hlas má váhu. Váš hlas má hodnotu.

VĚŘIT, ŽE MÁME HODNOTU

Jana Husa si vážíme pro jeho lásku k Pravdě, pro jeho víru, která byla silnější než smrt. Jsou ale i další důrazy v jeho životě, které stojí za pozornost. Jan Hus lidem vracel ztracenou důstojnost. Nemám na mysli důstojnost spojenou s formálním vystupováním „vznešených lidí“. Mám na mysli důstojnost, která se odvíjí od hlubokého přesvědčení, že máme velkou hodnotu, že si můžeme a máme vážit sebe sama, ikdyž jsme lidé chybující, hledající. Smiřme se s tím, že minulost nezměníme, ale věřme, že budoucnost změnit můžeme. Nedovolme minulosti, aby ovlivnila naši budoucnost.

VĚŘIT NA PŘÍZEŇ NEBES

Tomáš Garrigue Masaryk řekl: „Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin i demokracie.“ Nevím, co Vás napadne jako první, když se řekne Ježíš Kristus. Pro mě je tato osobnost životní vzor, ale v souvislosti s naší republikou, mě napadají slova jako mírnost, pokoj a zázraky. Říká se, že Československo vzniklo hlavně díky Československým legiím, díky porážce ústředních mocností v první světové válce, díky diplomatickým aktivitám našeho prvního prezidenta. Pokud ale podrobně studujeme historické události, můžeme bez nadsázky dojít k závěru, že vznik našeho samostatného státu byl v jistém slova smyslu zázrak. Jestliže na zázraky nevěříte, zkuste prosím aspoň připustit, že nás provázela „Štěstěna.“ Štěstí přeje připraveným a těm, kteří ctí odkaz našich předků. Zkusme společně změnit úděl České republiky tím, že si budeme více vážit hodnot, které stály u zrodu naší vlasti. Odvaha, odpovědnost, pokora.