Libor Michálek barevné logo

milí občané,

jmenuji se Libor Michálek a žádám Vás o podporu v kandidatuře na Hrad.

Mám zkušenosti z prostředí bankovnictví i justice – oblastí, do kterých prezident nejvíce zasahuje.

Již 28 let sloužím naší vlasti a Vám občanům.

  • Pomohl jsem navrátit dvě miliardy korun lidem okradeným ve fondech.
  • Opakovaně jsem veřejně upozornil na korupci a krádeže v politice.
  • Byl mi nabízen úplatek 160 mil. Kč. Odmítnul jsem ho a následně jsem byl z funkce odvolán.

6 let jsem působil v Senátu, ale politika mě neušpinila. Naopak jsem pomohl prosadit několik protikorupčních zákonů.

Chci dát šanci lidem, kteří se

  • nebojí
  • nekradou
  • a mají vizi, jak pomoci lidem v nouzi.

Přeji si, aby se naplnila vize Jana Amose Komenského, že se vláda nad naší krásnou vlastí vrátí zpět k nám – obyčejným lidem. Proto chci zřídit referendovou platformu pro hlasování o důležitých otázkách domácí i zahraniční politiky. Budu usilovat o to, aby Česká republika na půdě EU, NATO a OSN aktivně prosazovala zájmy našich občanů, a nebyla ve stíínu globálních hráčů. Váš hlas je důležitý, a hlas naší vlasti bude důležitý. Jsme sice malá země, ale zato země s velkým srdcem – se srdcem pro spravedlnost.

Jestliže mi dáte svou důvěru, budu jmenovat:

  • poctivé správce do Bankovní rady České národní banky
  • spravedlivé soudce do Ústavního soudu a na další pozice v justici
  • diplomaty, kteří budou mít na prvním místě zájmy České republiky

Společně můžeme změnit úděl České republiky. Můžeme být respektovanou, bezpečnou a z větší míry nezávislou zemí, kde se vyplatí poctivě pracovat a kde je radost žít.

Děkuji Vám za podporu!

Libor Michálek podpis
Můj příběh Libor Michálek
Libor Michálek

Působení v senátu

V roce 2012 jsem byl zvolen do Senátu za obvod Praha 2 a Praha 3. Můj protikorupční program tehdy podporovala koalice KDU-ČSL, Pirátů a Strany Zelených. Média někdy mylně informují, že jsem byl v Senátu právě za Piráty. Není to pravda, nikdy jsem nebyl členem žádné z těchto stran, ani jsem neprosazoval jejich liberální agendu. V té době ČR kvůli korupci přicházela (podle NKÚ) až o 100 miliard korun ročně. Připravil jsem celkem 20 návrhů zákonů, které se týkaly hlavně omezení:

  • Prostoru pro korupce ve státních podnicích
  • Marží pojišťoven
  • Daňových úniků

Podařilo se mi prosadit novelu zákona o daních z příjmů, která zabraňuje daňovým únikům u fondů pro kvalifikované investory, a to ve výši cca 450 milionů ročně. Za 6 let mého působení v Senátu se postavení ČR v indexu vnímání korupce podařilo posunout z 54. na 38. pozici mezi 190 zeměmi. Věřím, že stejně tak se naše země může zlepšit i v indexu:

  • Konkurenceschopnosti
  • Demokracie
  • Životní úrovně

Je ale důležité, aby na klíčových pozicích ve státě byli skuteční odborníci a nikoliv kamarádi některých politiků nebo lobbistů.

Publikace

Libor Michálek kniha

Zničte to, nebo to zničí vás... - Modrá, nikoli zelená banka?

V knize popisuji ve čtivém příběhu řadu praktik souvisejících s financováním politických stran a korupčními praktikami v politice, na které si jistě každý vzpomene v souvislosti s nedávnými kauzami. Na čtenáře čeká řada šokujících informací o tom, jak se nakládá s veřejnými prostředky nebo jak se „odkloňují“ finance.
Je neuvěřitelné, jakou drzost, bohorovnost a aroganci měli někteří ministři, jejich náměstci a poradci. Předmluvu k této i následující knize napsal Jan Kraus.

Libor Michálek kniha

Nová šance pro druhé století naší republiky

Kniha „Nová šance pro druhé století naší republiky“ je pohledem do budoucnosti. Můžeme jako národ naplnit náš potenciál nebo, chcete-li, poslání, pokud porozumíme tomu, jaké jsou naše silné stránky, co nás motivuje nebo co nás naopak brzdí. Česká republika má velmi dobré ekonomické ukazatele. Patříme k bezpečným zemím s velkou mírou sociální spravedlnosti. Zvenčí jsme viděni jako kreativní národ. Za první republiky jsme patřili do první desítky průmyslově nejvyspělejších zemí světa. Dnes se v konkurenceschopnosti pohybujeme na konci třetí desítky. Máme na to se třeba za 10 let posunout do první dvacítky? Jsem přesvědčen, že změna je možná.

Odpovědnost

Úkolem každé generace je předat generaci budoucí svět v lepším stavu, než v jakém jej sama přebírala. Odpovědnost pro mě znamená dělat s tím, co mi bylo svěřeno, to nejlepší, co můžu.

Když jsem viděl, že různí prospěcháři chtějí z naší země udělat kůlničku na dříví, opakovaně jsem se ozval. Považuji za zodpovědné jednání postavit se zlu. Tento postoj mě přivedl i do politiky. Pokud by totiž lidé čestní a odpovědní do politiky nevstupovali ze strachu, že se ušpiní, svět by nebyl lepší.

Poctivost

Jsem vděčný svým rodičům a prarodičům za to, že mě vždy vedli k poctivosti. Babička mi často říkávala: „Kdo je věrný v malých věcech, tomu mohou být svěřeny úkoly větší.“ Měla pravdu a já si přeji, aby to tak platilo i v naší politice.

Poctivost něco stojí. Mě opakovaně stála dobře placenou pozici. Mít čisté svědomí je pro mě však cennější než mít na zahraničních kontech špinavé peníze.

Odvaha

Řada lidí mě považuje za hrdinu, protože jsem se nebál postavit proti prohnilému korupčně klientelistickému systému. Mnohokrát jsem odpovídal na otázku, zda jsem se nebál překazit mocným miliardové podvody. Odpovídám tak, že bál. Dodávám vždy však, že odvaha není absence strachu, ale schopnost jednat strachu navzdory. Věřím, že každý člověk jednou bude skládat účty za to, co vykonal, nebo za to, co nevykonal, ale vykonat měl.

Rodina

Se svou ženou Radkou jsem se seznámil na vysoké škole a byla to láska na první pohled. Dnes již máme dospělé děti, dva syny Davida a Lukáše a dceru Simonu. Jsme na ně moc hrdí a také se velmi radujeme z našich 4 vnoučátek. S manželkou jsme vděční i za naše rodiče, které stále navštěvujeme v Přerově a v Hranicích na Moravě. V rámci naší křesťanské komunity International Christian Fellowship máme další, jak říkáme, širší rodinu. Vážím si všech svých blízkých a jejich podpory, protože bez nich by bylo velmi těžké zvládat některé životní situace.

Mládí

Narodil jsem se v Náchodě v prosinci 1968. Mládí jsem strávil na Moravě. Chodil jsem na gymnázium v Přerově a poté dojížděl do Olomouce na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého. Za svůj obor jsem si vybral matematiku, přičemž mě studium matematické pravděpodobnosti dovedlo až k víře. Studium abstraktních integrálů mě dovedlo ještě k jednomu – seznámil jsem se díky tomu s mou ženou Radkou.

Koníčky

Mým největším koníčkem jsou má vnoučata, o která se se ženou velmi rádi staráme. Trávíme s nimi čas hrami a výlety. Mé oblíbené sporty jsou běh, turistika a plavání. S manželkou nás velmi baví cestování a společné večeře – nejradši máme českou kuchyni a moravské víno. Mimo to mě naplňuje i práce s mladou generací.
Často přemýšlím nad tím, jaké hodnoty jim předat. Nechávám se u toho inspirovat citáty významných osobností. V neposlední řadě je mým životním koníčkem i politika. 

Fond národního majetku (FNM)

Do Fondu národního majetku jsem se dostal díky tomu, že jsem měl jako jeden z prvních lidí u nás makléřskou licenci. Pro působení na Burze cenných papírů Praha musel mít FNM jako obchodník s cennými papíry svého makléře. Většina makléřů v té době již dala přednost lépe placeným pozicím v soukromých firmách. Já dal naopak přednost službě státu. Nakonec jsem byl po veřejné kritice privatizace Investiční a poštovní banky v roce 1996 vyhozen. Nelituji toho.

ČNB - Komise pro cenné papíry (KCP)

Více než 12 let jsem pomáhal klientům investičních, podílových a penzijních fondů navracet ukradené miliardy. Opakovaně jsem tím šlápl na „kuří oko“ mocným. Před vstupem ČR do EU jsem upozornil senátory, jaká díra se chystá v zákoně o kolektivním investování. Zloději zuřili, protože měli pod kontrolou Ministerstvo financí, kde se zákon připravoval, i Legislativní radu vlády, ale nenapadlo je, že já, jako ředitel KCP, nakonec napíšu do Senátu. Můj šéf mi vynadal a srazil plat. Mně se ale podařilo zachránit miliardy.

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP)

V roce 2010 jsem byl vybrán na post ředitele Státního fondu životního prostředí. Tehdejší ministr životního prostředí P. Drobil se původně připravoval na ministerstvo průmyslu a obchodu, ale prezident Klaus na tuto pozici protlačil pana Kocourka. Ministr Drobil tak neměl dost odborníků pro životní prostředí. Jeho poradce M. Knetiga, který mě znal z finančního trhu, napadlo představit projekt transformace SFŽP na tzv. Zelenou banku a dát do čela bankéře se vzděláním pro řízení veřejného sektoru (MPA), tedy mě. Pánové asi předpokládali, že pro ně budu marketingově čistou tváří, aby mohli vést za mými zády špinavé obchody. Spletli se – viz. Kauza Drobil.